"Chtěla jsem si odpočinout u svého syna, ale přijela jsem a celé dny jsem uklízela jeho byt: jak tak můžete se svou vlastní matkou“"

Aha, rozmyslela jsem si – celou dobu jsem drhla byt, protože jsem narazila na nešikovnou snachu. Děti žijí ve městě, a já na vesnici.

Vzali se loni, ale na návštěvu jsem k nim ještě nejela. Letos jsem se rozhodla nechat všechny zahradní práce a trochu si užít městský život.

Veškerou zvěř jsem nechala na sousedy a odjela.

Chtěla jsem se projít po nábřeží, zajít do kina, poprvé večeřet v restauraci.

Syn neměl nic proti, a ani snacha nenamítala. Přijela jsem ve dne – syn mě vyzvedl přímo na nádraží.

Když mě přivedl domů, snacha nebyla doma. Nechal mi klíče a odjel do práce. Všechno jsem si prohlédla a chytla se za srdce – jaký tam byl nepořádek!

Na podlaze drobky, dlaždice všechny ve zvláštních skvrnách, a na obkladačkách ztuhlý tuk. Věděli, že přijedu, nemohli se aspoň trochu uklidit?

Rozhodla jsem se hned uklidit, protože tam bylo těžko dýchat. Myslela jsem, že mi děti poděkují za snahu, ale ani si nevšimly změn.

Večeřeli jsme a rozešli se do různých pokojů. Ráno jsem se pustila do sanitární techniky a kuchyně. Celý den jsem strávila uklízením, ale zase žádná reakce ani od syna, ani od snachy.

Nikdo mi ani nepoděkoval. A já byla tak unavená, že už jsem neměla chuť ani na procházky, ani na večeře v restauraci.

Syn mě po týdnu odvezl na nádraží a říká:

– Přijela jsi se přece jen projít, proč jsi ani jednou nevyšla z domu? A tady moje trpělivost praskla – vyjádřila jsem mu veškerou svou nespokojenost. Řekla jsem, že jsem každý den drhla jejich špinavý byt, a oni si toho ani nevšimli. A jako odpověď jsem slyšela:

– Někdo tě o to prosil? Víš, jim se tak žilo dobře, byla to moje iniciativa. Prý jsem neměla věnovat pozornost. A jak? S zavřenýma očima se po bytě pohybovat? Jíst z nádobí, od kterého se obrací žaludek?

— Mami, pro nás jsou důležité západy slunce, dobré filmy, přátelé a láska, ne sterilita. Příliš se stresuješ, tím si kazíš vlastní štěstí. Když vidíme, že je v bytě špína, zavoláme úklidovou službu. Mysleli jsme, že se nudíš, a proto hledáš nějakou činnost. Ty jsi si sama vybrala, čím se budeš během dovolené zabývat. Za to nemůžeme my! — odpověděl syn.

On, zdá se, má pravdu, ale i tak se cítím využitá. A co byste dělali na mém místě?