Už mě unavovalo stěhování z jednoho pronajatého bytu do druhého.
Samozřejmě, nedokázal jsem si rychle našetřit několik milionů navíc.
Jako všichni obyčejní lidé jsem si musel vzít hypotéku.
Jelikož nejsem ženatý a neživím rodinu, mohu si dovolit vyšší měsíční splátky.
Dříve jsem platil za studium mé mladší sestry na univerzitě a pomáhal jí s kapesným.
Dělal jsem to z vlastní vůle.
Velmi jsem chtěl pomoci svým rodičům.
To trvalo téměř tři roky.
A včera, když jsem je všechny pozval k sobě, jsem slavnostně oznámil, že mám nové vlastní bydlení, za které mi ještě dlouho budu splácet úvěr.
Řekl jsem, že další studium sestry už nebudu moci platit, protože teď splácím hypotéku.
A jaká byla reakce? Vypukla strašná hádka. Víte proč? Rodiče začali protestovat:
"Velmi jasně jsem řekla své "ne", protože teď nechceme darovat náš byt. Náš syn zuřil a nazval nás lakomými a nevděčnými": ze života
"Odvedl si s sebou třicetiletou milenku a odešel bydlet do bytu, který jsme koupili pro naši dceru. Říká, že jí teď nepotřebuje": podvedená manželka
"Život teprve začíná": Mýty o životě po čtyřicítce, kterým všichni stále věří
"Toto je největší dar mého života": Sedmnáctiměsíční dcera Moniky Bagárové a Makhmuda Muradova už povídá báseň
– Jak se teď odpočineme? Za studium budeme muset dát vše, co jsme našetřili! Měl jsi nás o tom předem informovat, nezačali bychom si dělat cestovní pasy. To je od tebe tak sobecké.
– Skvělé. Nemáš co dodat, jsi fakt skvělý. Teď máš svůj vlastní byt, a já se musím tlačit s rodiči ve dvoukajutě? Takže už nebudeš platit jen za studium, nebo nový telefon taky neuvidím? Ano, bratříčku, máš nepříjemné novinky. – sestra své emoce nekrotila.
Zajímavé je, že mě rodiče nikdy nevzali s sebou na výlet a sestra mi nikdy nevolala, jen aby se zeptala, jak se mám.
Vždy se na mě obraceli jen pro pomoc a peníze.
To jsem si plně uvědomil včera.
Všechny hovory a naše komunikace se týkaly jen toho, kdy zaplatím za studium nebo jim něco koupím.
Nejsem na ně naštvaný, ale nechápu, proč se ke mně začali takhle chovat.